Myopie (krátkozrakost)

Myopie je oční vada, při které dopadají paprsky před sítnici oka (u zdravého oka dopadají paprsky na sítnici). Myopie se projevuje tak, že člověk vidí špatně do dálky, ale dobře do blízka. Nejčastěji vzniká myopie ve školním věku a postupně tato vada narůstá až do časné dospělosti. Vzácněji se také vyskytuje myopie vrozená, která dosahuje vysokých hodnot.

Na myopii u dítěte by měli myslet rodiče, kteří nosí brýle na dálku (genetické dispozice). Mezi prvotní příznaky myopie, které můžeme u dítěte pozorovat, je např. časté mrkání očí, mhouření očí, bolesti hlavy…Velice často je oční vada objevena až s nástupem do školy, kdy si paní učitelka všimne, že dítě nevidí na tabuli.

Myopii lze korigovat pomocí brýlí, do kterých se dávají minusová skla (rozptylky).

Hypermetropie (dalekozrakost)

Hypermetropie je oční vada, při které paprsky dopadají za sítnici oka. Tato oční vada se projevuje tak, že člověk vidí špatně do blízka i do dálky. S hypermetropií se člověk rodí. Tak jak roste oko, tak se také upravuje hypermetropie. Z tohoto důvodu je u předškolních dětí považována hypermetropie do určitých dioptrií za fyziologickou. Na hypermetropii nás může upozornit opět řada tzv. astenopických potíží – např. časté mrkání, slzení očí, bolest očí, bolest hlavy…Také při této vadě jsou důležité genetické dispozice. Abychom zjistili přesný počet dioptrií u dětí, je nutné dítě tzv. rozkapat. Rozkapání (cykloplegie) způsobí, že se vyřadí z činnosti ciliární sval, který zajišťuje práci čočky. Teprve po tomto znecitlivění svalu může lékař stanovit přesnou dioptrickou hodnotu oční vady.

Hypermetropii lze korigovat pomocí brýlí, do kterých se dávají plusová skla (spojky). U dětí předepsání a nošení plné korekce může zabránit vzniku tupozrakosti a šilhání.

Astigmatismus (cylindrická oční vada)

Astigmatismus je oční vada, která je způsobena špatným zakřivením rohovky. Paprsky vstupující do oka se proto nemohou protnout do jednoho bodu na sítnici, ale projeví se na sítnici jako různě velké a zakřivené plošky. Astigmatismus se velmi často nachází u myopie a hypermetropie.

Astigmatismus lze korigovat brýlemi pomocí tzv. cylindrických (torických) skel.

Amblyopie (tupozrakost)

Tupozrakost je závažná oční vada, která se projevuje zhoršeným viděním jednoho nebo obou očí. Pokles vidění nelze vykorigovat pomocí brýlí. Tupozrakost postihuje asi 3% dětské populace. Amblyopii lze zařadit mezi genetické vady, pokud se v rodině vyskytuje tupozrakost, šilhání či jiné závažné oční vady, je vždy na místě pravidelně navštěvovat očního lékaře již od narození. Nejčastěji se vyskytuje amblyopie při šilhání a také u vyšších očních vad (zejména při hypermetropii). Následkem tupozrakosti vzniká porucha prostorového vidění. Jedním z charakteristických rysů tupozrakosti je porucha rozlišovací schopnosti, která se projevuje tak, že tupozraké oko vidí vždy lépe znaky izolované, než znaky vedle sebe – např. jednotlivé obrázky vidí dítě dobře, ale pokud jsou vedle sebe a je jich více pohromadě, nerozezná je… Proto např. při čtení nebo psaní vynechává dítě některá písmenka. To stejné platí také při počítání. Je dobré, pokud se objeví nějaká specifická dysfunkční porucha, navštívit očního lékaře a zjistit, jestli nemůže být příčina tohoto problému právě zde. Pokud se zjistí tupozrakost nebo jiná oční vada, je vždy na místě informovat třídní učitelku o vzniklém problému a domluvit se s ní na následném řešení – např. dítě bude sedět v první lavici, bude sedět u okna, aby mělo dostatečné osvětlení pracovní plochy, bude dostávat testy či písemné práce ve zvětšeném provedení…

Jestliže oftalmolog odhalí tupozrakost, odesílá dítě na ortoptické pracoviště. Základem úspěšné ortopticko – pleoptické léčby je také samozřejmě správná brýlová korekce a nošení okluzoru. Aby se rodiče vyhnuli pozdním diagnostikám amblyopie a následnému zrakovému handicapu u svého dítěte, je nutné chodit na pravidelné prohlídky k pediatrovi, který provádí preventivní vyšetření zraku v 1,3,5,7 letech a dále. Pokud se rodičům cokoliv na vidění dítěte nezdá, je vždy dobré navštívit očního lékaře. Další jednoduchou radou pro rodiče, jak orientačně zjistit, jestli dítě vidí oběma očima stejně, je provést zakrytí jednoho a pak druhého oka. Pokud je na jedno oko dítě tupozraké, většinou se brání zakrytí zdravého oka. Velice jednoduše, ale orientačně, mohou rodiče vyzkoušet dítě např. tak, že rozsypou korálky různých barev (u malých dětí pozor na spolknutí, je lepší použít hračky), dítě má důkladně zakryté jedno oko a je vyzváno, aby posbíralo korálky určité barvy. Pokud dítě korálky posbírá, je zřejmě vše v pořádku. Důležité také je, aby korálky sbíralo zrakem, nikoli hmatem. To by potom mohl být signál, že dítě nevidí stoprocentně.

Léčba tupozrakosti je dlouhodobou záležitostí, ale pokud je léčba zahájena včas, pozitivní výsledek se vždycky dostaví.

Strabismus (šilhání)

Šilhání je oční vada, kdy spolu oči nespolupracují. Je narušena souhra očních svalů. Často se jedno oko dívá rovně a druhé oko je stočené směrem dovnitř, ven, nahoru nebo dolů. Šilhání může být tzv. zjevné – to je šilhání, které je viditelné laickým okem nebo šilhání tzv. skryté – to je šilhání, které laické oko nevidí. Za fyziologické se považuje šilhání maximálně do 1 roku věku dítěte. Pokud šilhá starší dítě, jedná se vždy o patologické šilhání. Mezi základní příznaky šilhání, kterých si rodič může všimnout, patří: přivírání jednoho oka a nakloněná hlava na jednu stranu….

Šilhání se léčí brýlemi. Velice často se vyskytuje šilhání spolu s tupozrakostí, proto děti absolvují tzv. ortopticko – pleoptickou léčbu. Ta spočívá v nošení okluze a speciálního cvičení na přístrojích. Velké úchylky šilhání se řeší chirurgicky. Někdy je nutné podstoupit několik operací. Oční vada, která šilhání způsobí, může být dědičná.

Porucha konvergence

Konvergenci lze charakterizovat tak, že při pohledu na blízký předmět se protnou pohledové osy obou očí a paprsek dopadne do žluté skvrny. Pokud je konvergence narušena, paprsek do žluté skvrny nedopadne. Porucha konvergence se může objevit např. u nekorigované hypermetropie či myopie…Děti, které mají poruchu konvergence, mohou mít problémy ve škole – např. je pro ně problém psát na řádek, objevují se problémy v geometrii…

Jak cvičit správně konvergenci najdete v odkazu Domácí cvičení.

Stereopse

Stereopse neboli prostorové vidění, je schopnost vidět oběma očima prostorovou hloubku. S prostorovým viděním se děti nerodí, vyvíjí se zhruba do 6 let věku dítěte. Jestliže má dítě vážnější skrytou oční vadu, nemusí u něj dojít ke vzniku stereopse. Děti, které nemají prostorové vidění, mohou mít problémy s motorikou např. při sportech, chůzi ze schodů…Některé děti s větší oční vadou se také straní společnosti jiných dětí např. ve školce. Často se také stává, že se toto dítě označí jako autista, ale jakmile dojde k vykorigování oční vady, zlepšení prostorového vidění, zlepší se také motorika a komunikace dítěte. Stereopse je také potřeba u určitých povolání – např. řidič, grafik, designér, voják, letec…

Okluze

Okluze pomocí látkových či náplasťových okluzorů je indikována u amblyopie nebo strabismu. Doba nošení okluze je vždy stanovena očním lékařem a je nutné doporučenou dobu okluze dodržovat. Naopak také není vhodné dobu nošení okluzoru prodlužovat oproti doporučené době nošení očním lékařem. Při okluzi je vhodné, aby dítě pracovalo s okluzorem do blízka (kreslení, puzzle, společenské hry, navlékání korálků, hry na počítači…). Do blízka se totiž oko namáhá mnohem více než při pohledu do dálky. Také je potřeba hlídat, zdali dítě nepodkukuje pod okluzorem. Zejména při nošení látkových okluzorů je potřeba dítě kontrolovat, jestli si okluzor neposunulo. U dětí, které trpí kožní alergií, je vhodné zvolit okluzor buď látkový, nebo náplasťový nealergický. Děti se ze začátku nošení okluzoru brání, zejména u těžké amblyopie. Je to logické, protože dítě je nuceno dívat se hůře vidoucím okem. Je nutno, aby byl rodič trpělivý, ale důsledný. Dítě pláčem jenom zkouší rodiče, zdali se nechají obměkčit. Je tedy vhodné začít s nošením okluzoru postupně. Např. na Večerníček, druhý den se přidá k Večerníčkovi kreslení s maminkou…A dítě si postupně zvyká na okluzi. Nedůsledným nošením okluzoru rodiče dítěti mohou velice ublížit.

Pleoptika

Pleoptika je důležitou součástí léčby amblyopie. U těžších stupňů amblyopie se vždy začíná léčba nejdříve pleoptickým cvičením a teprve později je indikováno ortoptické cvičení spolu s pleoptickým cvičením. Cílem pleoptického cvičení je zlepšit co nejvíce vízus (vidění) amblyopického oka a poté následným ortoptickým cvičením dosáhnout obnovení jednoduchého binokulárního vidění (vidění oběma očima, prostorového vidění). Obecně lze říci, že při pleoptickém cvičení je znevýhodněno lépe vidoucí oko pomocí okluze. Při výskytu oboustranné amblyopie se provádí pleoptické cvičení střídavě na obou očích.

Pleoptiku aktivní mohou provádět rodiče s dítětem doma – viz domácí cvičení. Pasivní pleoptika je prováděna v ortoptické ambulanci pomocí přístrojů. Možnosti domácího pleoptického cvičení najdete v odkazu Domácí cvičení.

Ortoptika

Ortoptika je obor, který se zabývá prevencí očních vad, diagnostikou a následnou léčbou tupozrakosti a šilhání zejména u dětských pacientů, ale také pracuje s dospělými pacienty. Ortoptické cvičení je doporučováno dětem s poruchou jednoduchého binokulárního vidění (nedokonalá spolupráce obou očí – např. při amblyopii či strabismu). Spodní věková hranice pro zahájení ortoptického cvičení je limitována spoluprácí dítěte. Obecně lze ale říci, že se dá začít cvičit od 2,5 let. Horní věková hranice se pohybuje kolem 12 let. U dospělých pacientů je nutné zvážit doporučení k ortoptickému cvičení z důvodu možného vzniku diplopie.

Ortoptická cvičení probíhají pouze v ortoptických ambulancích na speciálních ortoptických přístrojích. Tyto přístroje fungují na principu dráždění zrakového centra pomocí světelných impulsů určité vlnové délky a frekvence či dráždění sítnice. Vždy je drážděno slabší oko. Cílem je obnovit jednoduché binokulární vidění a dosáhnout kvalitního prostorového vidění. Některá ortoptická cvičení se nesmí provádět např. u dětí s diagnostikovanou epilepsií, protože zde hrozí vyvolání epileptického záchvatu.